Právní základ pro používání ionizačních zařízení stanovuje zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon a vyhláška č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

Dozor v České republice vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

V zubním lékařství se používají především intraorální a panoramatické rentgenové přístroje.

Zásady radiační ochrany:

  1. Ochrana vzdáleností (vzdálenost pracovníka od zdroje ionizujícího záření).
  2. Ochrana stíněním (zdi, zástěny apod.).
  3. Ochrana časem (co nejmenší čas expozice pracovníka).

Optimalizace radiační ochrany

Provozovatel musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany zdravotnických pracovníků (radiačních pracovníků), pacientů a dalších zúčastněných osob:

  1. vzdálenost pracovníka provádějícího ozáření od snímkovaného pacienta musí být větší než 2 m nebo při snímkování musí být za přepážkou odpovídající tloušťce nejméně 15 cm plné cihly,
  2. další fyzické osoby mohou být přítomné během snímkování pouze v nezbytném případě a musí být od snímkovaného pacienta vzdáleny nejméně 5 m nebo musí být za přepážkou odpovídající nejméně 15 cm plné cihly a zároveň nejméně 2 m od snímkovaného pacienta.

Legislativa

Osoba zajišťující radiační ochranu

  • Provozovatel zubního rentgenu je ovinen pověřit (jmenovat) osobu zajišťující radiační ochranu na pracovištích („OZARO“)
  • Jmenování musí být písemné a musí obsahovat podpis a souhlas pověřené osoby s pověřením. Dále musí zajistit její přítomnost na pracovišti.
  • Osoby zajišťující radiační ochranu musí každých 5 let absolvovat vzdělávací kurz v délce 6 hodin u držitele povolení

Osoba zajišťující radiační ochranu provádí:

  1. instruktáž radiačních pracovníků (popřípadě osob připravujících se na výkon povolání) o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany a možném riziku práce se zdrojem ionizujícího záření,
  2. průběžné školení radiačního pracovníka o bezpečném používání zdroje ionizujícího záření,
  3. vedení dokumentace pro registrovanou činnost,
  4. evidenci pohybu a stavu zdrojů ionizujícího záření,
  5. organizaci provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření a účastní se jich,
  6. zajištění postupů k bezpečnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, 
  7. prošetření radiologické události a provedení opatření,
  8. pravidelné ověřování ochranných vlastností OOPP a dalších ochranných pomůcek.

Legislativa

Registrace rentgenového zařízení

Provozovat zubní rentgenové zařízení je možné pouze pokud je provedena registrace činnosti u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. 

Provozovatel (registrant) musí plnit všechny povinnosti vyplývající z provozování ionizujícího zařízení v rozsahu stanoveném právními předpisy:

Legislativa

Dokumentace a záznamy ozdrojích ionizujícího záření

Pro každý zdroj ionizujícího záření musí vést provozovatel předepsanou dokumentaci:

  1. popis zdroje ionizujícího záření umožňující jeho jednoznačnou identifikaci a účel,
  2. registraci a další rozhodnutí týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření,
  3. provozní a kontrolní záznamy,
  4. protokol o přejímací zkoušce (musí být uchováván po celou dobu používání zařízení),
  5.  protokoly o zkouškách dlouhodobé stability (musí být uchováván do provedení následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 3 let od provedení zkoušky dlouhodobé stability).
  6. záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti atpod.

Dokumenty se archivují nejméně po dobu 2 let od ukončení nakládání se zdrojem ionizujícího záření.

Provozovatel musí zaslat Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost kopii protokolu o:

  1. přejímací zkoušce nově pořízeného zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho používání,
  2. zkoušce dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření, který byl po dlouhodobém nepoužívání opět uveden do provozu do 1 měsíce od jeho uvedení do provozu a
  3. přejímací zkoušce přestěhovaného stacionárního zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho opětovného používání.

O každém výkonu (ozáření) se pořizuje záznam, který se archivuje po dobu 10 let

Legislativa

Péče o radiační pracovníky

Radiačním pracovníkem může být pouze osoba starší 18 let (s výjimkou žáků a studentů kteří v průběhu svého studia pracují se zdrojem ionizujícího záření)

Provozovatel zdroje ionizující záření je povinen:

  1. zařadit radiační pracovníky do kategorie A nebo B a v případě změn toto zařazení přehodnocovat,
  2. evidovat radiační pracovníky a vést o tom dokumentaci,
  3. podle rozsahu a způsobu vykonávané činnosti zajistit osobní monitorování radiačního pracovníka a monitorování pracoviště,
  4. stanovit monitorovací úrovně a postupy při jejich překročení,
  5. vybavit radiačního pracovníka kategorie A osobním dozimetrem v případě vystavení zevnímu ozáření a zajistit jejich vyhodnocování,
  6. zajistit žákům a studentům stejnou úroveň radiační ochrany jako ostatním radiačním pracovníkům,

Legislativa

Přejímací zkouška

  • Přejímací zkouška zdroje ionizujícího záření se provede po jeho instalaci před zahájením provozu.
  • Kopie protokolu o přejímací zkoušce se zasílá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.
  • Protokol o přejímací zkoušce musí být uchováván po dobu používání zdroje ionizujícího záření.

Legislativa

Zkoušky dlouhodobé stability

Zkouška dlouhodobé stability musí být prováděna pravidelně s četností, která závisí na typu zdroje ionizujícího záření a dále:

  1. při každém důvodném podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
  2. pokud výsledky zkoušek provozní stálosti naznačují nebo poukazují na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
  3. po údržbě, opravě nebo jiném servisním zásahu, který je důležitý z hlediska radiační ochrany a mohl by významně ovlivnit vlastnost ověřovanou při zkoušce dlouhodobé stability nebo parametr při ní ověřovaný, zejména po výměně rentgenky nebo receptoru obrazu, po servisním zásahu do systému kolimace svazku nebo do systémů určujících geometrii ozáření nebo po opravě expoziční automatiky nebo generátoru,
  4. po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, 
  5. po odstranění závady zjištěné při zkoušce dlouhodobé stability.

Zkouška dlouhodobé stability musí být provedena nejpozději v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplyne lhůta pro její provedení.

Legislativa

Zkoušky provozní stálosti

Zkouška provozní stálosti se provádí v rozsahu a četnosti, podle typu rentgenového zařízení viz. příloha č. 13 vyhlášky č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje

Protokoly s výsledky měření prováděných v rámci zkoušky provozní stálosti a snímky vzniklé při jejich provádění se uchovávají do následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 1 roku od jejich pořízení

Legislativa

OOPP

Při provádění lékařského ozáření je třeba zajistit dostatečnou radiační ochranu pacienta a případně další fyzické osoby.

Rozsah a způsob poskytování osobních ochranné pracovních prostředků(dále jen „OOPP“) se stanoví ve Směrnici pro poskytování OOPP na základě vyhledání a zhodnocení rizik. Při jejich určování je třeba dbát pokynů výrobce rentgenového zařízení – návodu k obsluze. 

Nejběžněji se používá ochranný límec a zástěra. 

Ochrana zdravotnického personálu je ve většině případů realizována dostatečnou vzdáleností od zdroje, clonou nebo kombinací předchozího.

Legislativa

Další informace ze zdravotnictví