V žádném právním předpise není specifikovaná osoba oprávněná provádět výcvik (školení) pro jeřábníky a vazače. Rozsah výcviku jeřábníků je uveden v ČSN ISO 9926-1:1993. Výcvik vazačů není řešen ani v právních předpisech ani technických normách. Provozovatel by měl vycházet z ČSN EN 12480-1 jeřáby – Bezpečné používání, zpracovat systém bezpečné práce včetně požadavků na výcvik a školení.
Osoba provádějící školení obsluh pracovních plošin, jeřábníků a vazačů musí mít alespoň živnostenský list podle zák. č. 455/1991 Sb. Živnostenský zákon, příloha. č. 4, Živnost volná (K§25 odst.2), obor 72 – Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kursů, školení, včetně lektorské činnosti.(Zdroj www.ticr.eu).

ISO 9926-1 jeřáby. Výcvik jeřábníků. Část 1: Všeobecně stanovuje minimální požadavky na školeni jeřábníků pro získáni základních znalosti a dovednosti k ovládáni jeřábů.

Cíle výcviku jsou:

1. poskytnout důkladné znalosti pravidel použitelných pro jeřáby a jejich okolí a schopnost kdykoliv je aplikovat,
2. poskytnout znalosti ručních signálů a rádiové komunikace a také zařízení a technických postupů při manipulaci s břemenem, postačujícím, aby jeřábníkovi umožnily:
2.1. provádět operace efektivně a bez ohrožení sebe a ostatních,
2.2. provádět normální a nouzové úkony na jeřábu,
3. poskytnout technické znalosti o jeřábech, jejich charakteristikách a zatěžovacích diagramech, mechanizmech a bezpečnostním zařízení, postačující k
3.1. řízení různých typů jeřábů téhož typu,
3.2. – optimálnímu využití jejich charakteristik,
3.3. – rozpoznání závad,
3.4. – provádění denních kontrol,
3.5. – znalosti použití dokumentace.
4. získání dovedností v řízení, včetně
4.1. kombinace a přesnosti pohybů,
4.2. určování hmotností břemen a vzdáleností,
4.3. optimální využívání ovládacích ústrojí a zařízení v jeřábnické kabině.
h2. Proces výcviku jeřábníka
1. Doba trváni a obsah výcviku musí postačovat k tomu, aby bylo dosaženo uvedených cílů.
2. Výcvik musí být zaměřen hlavně na praktické aspekty řízení (nejméně 75 % výcvikového času) a teo-retické vyučování by mělo být ověřováno pracovními dovednostmi.
3. Při praktickém výcviku musí fázi přebírání jeřábu provádět Instruktor s jediným školeným jeřábní¬kem na jednom jeřábu.
4. V následujících fázích se nedoporučuje mít současně více než dvě školené osoby, kromě školního jeřábu zvlášť zařízeného pro tento účel. Jeden Instruktor nesmí sledovat více než tři jeřáby.
5. Výcvik musí být klasifikován teoretickými a praktickými testy určenými ke kontrole, zda bylo do-saženo stanovených cílů.

Program výcviku jeřábníka

Skladá se z teoretické a praktického výcviku.

Teoretická příprava

1. jeřábník
1.1. Jeho schopnosti a povinnosti.
1.2. Jeho role v manipulačním týmu (vazači, signalisté, dozor).
2. Technologie jeřábů
2.1. Terminologie a charakteristiky.
2.2. Různé varianty sestavení a Jejich používání.
2.3. Pohony (funkční principy).
2.4. Mechanismy (kinematické schéma, funkční principy a odpovídající ovládání).
2.5. Brzdy, omezeni pohybu a rychlosti (funkční principy a zkoušky).
2.6. Elektrické zařízení pro dálkové ovládání (funkční principy, bezpečnostní funkce: zkoušky a nastavení].
2.7. Ocelová drátěná lana (montáž, periodické kontroly, kritéria pro vyřazení.
2.8. Bezpečnostní zařízení (funkční principy: zkoušky a nastavení.

3. Uvedení jeřábu do a z provozu
3.1. Spojení se zemí (zvedání, koleje, kotevní bloky).
3.2. Specifické nastavení (kotvený jeřáb, Šplhající uvnitř budovy).
3.3. Pomocná zařízení a příslušenství (např. létající výložník).
3.4. Elektrická energie (nebezpečí, ochranné systémy).
3.5. Hydraulické a pneumatické systémy a paliva (nebezpečí a opatřeni).
3.6. Vztyčení, uvedení do provozu, zkoušky, demontáž, údržba.
3.7. Pohyb jeřábu na staveništi a na silnici.
4. Použití jeřábů a bezpečnostní pravidla
4.1. Zatěžovací diagramy, kotevní a jeřábové varianty sestavení: proces výběru (optimální použití).
4.2. Jmenovitá omezení nosnosti a jejich ukazatele (funkční principy a zkoušky).
4.3. Síly působící na jeřáb (podmínky v provozu a mimo provoz).
4.4. Stabilita jeřábu (vliv různých sestaveni jeřábu).
4.5. Vliv atmosférických a okolních podmínek (např. nízké teploty, tvorba ledu, mlha, vítr, bouře, blesky, prach, kouř, korozivní atmosféra).
4.6. Okolí jeřábu a jeho omezeni (elektrické vedení, spoje, zakázané nebo nebezpečné oblasti, ostatní jeřáby, rozhlasové vysílače, letecká doprava (návěští), omezení hluku nebo znečištění).
4.7. Započetí a ukončení úkonů.
4.8. Zakázané nebo nebezpečné operace.
4.9. Omezení použití jeřábů.
4.10. Pokyny specifické pro práci jeřábu nebo pro místo, kde se jeřáb používá.
4.11. Priority činností.
5. Ovládání
5.1. Kabina jeřábníka (přistup, bezpečnost a konstrukce přispívající k pohodlí jeřábníka).
5.2. Ovládací a monitorovací zařízeni.
5.3. Pomůcky při řízení (ukazatele a detektory rušeni).
5.4. Ovládání ze země (řízení kabelem nebo rádlem).
5.5. Správné užití pohybů a jejich kombinace.
5.6. Odhad vzdáleností a značení.
5.7. Správné ovládání různých mechanizmů k získání maximálního výkonu.
6. Komunikace
6.1. Ruční signály (přímá nebo přenášená signalizace).
6.2. Rádiová komunikace.
6.3. Řízeni s pomocí videoobvodu.
7. Manipulace s materiálem
7.1. Prostředky k zavěšení břemene (pravidla použití).
7.2. Prostředky k uchopení břemene (pravidla použití).
7.3. Ruční vedení břemene.
7.4. Břemena (hodnocení, těžiště, rovnováha).
7.5. Běžné manipulační operace.
7.6. Manipulace s břemenem s více než jedním jeřábem.
7.7. Osobní přeprava.
8. Kontrola, údržba a nehody
8.1. Použití dokumentace.
8.2. Pravidelné prohlídky a prohlídky před úkonem.
8.3. Záznamy o chybné funkci.
8.4. Jednání v případě chybné funkce nebo selhání pohonu (jak spustit břemeno).

Praktický výcvik

9. Cvičení obsluhy
9.1. Použití ovládacího ústrojí, provozních pomůcek a monitorovacích přístrojů.
9.2. Výkon pohybů jednoho po druhém bez břemene, pak s břemenem.
9.3. Omezení rozhoupání břemene.
9.4. Kombinace tří nebo čtyř pohybů.
9.5. Pohyb po staveništi bez břemene, pak s břemenem (pokud je to vhodné).
9.6. Příprava jeřábu a cesta po silnici.
9.7. Cvičení s úkolem zdokonalovat schopnosti hodnocení vzdáleností v prostoru, přesnosti ve sběru a umísťování v prostoru, rychlostí pohybu v prostoru, zjištění optimálního času v manipulačním cyklu.

9.8. Operace, kdy břemeno je mimo dohled řidiče |se signalistou nebo rádiovým dorozumíváním).
9.9. Řízení různých jeřábů téže skupiny.
9.10. Operace při zasahování pevné překážky nebo dalšího jeřábu.
9.11. Řízení ze země u těch typů jeřábů, kde je použitelné.
10. Manipulační cvičení (zvedání a ukládáni břemen)
10.1. Manipulace s běžnými břemeny (přepravní bedny, kontejnery, palety, železné nádoby atd.)
10.2. Manipulace s dlouhými a pružnými břemeny vysokými břemeny
10.3. břemeny s velkou vodorovnou plochou břemeny s velkou svislou plochou
10.4. Manipulace s břemeny se zvláštním příslušenstvím
10.5. Cvičení ve vázání a naváděni břemen
10.6. Cvičení v komunikaci ručními signály a s pomocí rádia
11. Cvičeni v používání, zkouškách, údržbě a v nouzových situacích
11.1. Příprava jeřábu k uvedení do provozu a kontrola okolí
11.2. Postup uvádění do provozu a ukončení provozu
11.3. Pravidelné prohlídky (brzdy, bezpečnostní zařízení a monitor pozice břemene)
11.4. Změna vázání
11.5. Změna prostředku pro zavěšení nebo uchopení břemene
11.6. Mazání a kontrola jeho stavu
11.7. Bezpečný únik

Další pokračováni výcviku

Výcvik Je zaměřen pouze k tomu, aby poskytl školené osobě znalosti a dovednosti požadované pro správné a bezpečné použití jeřábů. Schopnosti jeřábníka lze rozvíjet pouze zkušeností získanou praxi za konkrétních podmínek a pod přiměřeným dozorem. Z těchto důvodů může být užitečné zaznamenávat zkušenosti získané řízením různých jeřábů ve výcvikovém formuláři.
Je také nezbytné plánovat kursy k aktualizaci znalosti jeřábníků, aby se doškolili ti jeřábníci, kteří dočasně zanechali své činností a aby se poskytl další výcvik v technických změnách a zdokonaleních.