Předepsané náležitosti pracovní smlouvy vycházející ze zákoníku práce:

  1. sjednaný druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán,
  2. místo nebo místa výkonu práce,
  3. den nástup do práce.

Druh práce a místo nebo místa výkonu práce vymezují rámec, ve kterém je zaměstnavatel oprávněn zadávat pracovní úkoly. Proto je velmi důležité tyto ujednání formulovat určitě, jinak by podle §37 OZ byla neplatná, např. pokud by umožňovala výkon jakýchkoliv prací bez přesnějšího určení, nebo kdekoliv (pokud se nejedná o specifické profese např. v dopravě). Pokud v pracovní smlouvě není sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, pak je jím místo výkonu práce sjednané v práce sjednané v pracovní smlouvě. V případě, že zaměstnanec má ve smlouvě sjednáno místo výkonu práce pro více než jednu obec, pak pravidelné pracoviště je to, ve kterém nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. Podle novely zákoníku práce z roku 2012 nesmí být ale pravidelné pracoviště sjednáno šířeji než jedna obec. Je ale možné, aby zaměstnanec měl v různých dnech podle pracovní smlouvy odlišná pravidelná pracoviště a to v různých obcích.

Pracovní poměr vzniká sjednaným dnem nástupu do práce, a to i když zaměstnanec v tento den do práce nenastoupí. V tomto případě může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit, pokud zaměstnanci v nástupu nebránila překážka v práci nebo se zaměstnavatel do týdne o ní nedozví. Odstoupení od smlouvy musí být provedeno písemně a může být sjednáno přímo v pracovní smlouvě, ale je možné ho využít jen dokud zaměstnanec nenastoupí do práce. V praxi se to týká pracovních smluv s odloženým nástupem do práce. Odstoupením se pracovní smlouva ruší od jejího počátku.

Pracovní smlouva může obsahovat další ujednání, např. kratší týdenní pracovní doba (tj. práce na kratší úvazek). Pokud v pracovní smlouvě není určena doba a její délka, automaticky je smlouva sjednána na dobu neurčitou. Nyní je možné sjednat dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou nejdéle 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nebo prodloužena nejvíce 2 krát.


Legislativa