Všichni zaměstgnanci, kteří pracují s diisokyanáty (např. PU pěny a lepidla) musí nejdéle do 24.8 2023 absolvovat odborné školení v rozsahu, stanoveném v příloze XVII, nařízení REACH – Nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

Nabízíme


S účinností k 24 srpnu 2023, dochází ke změně nařízení REACH pro používání diisokyanátů pro profesionální použití. Zakazuje se používání látek, které mají více než 0,1% hmotnostního obsahu diisokyanátů. To má velmi široký dopad, protože diisokyanáty jsou obsaženy ve všech polyuretanových montážních pěnách a lepidlech, které se používají běžně ve stavebnictví, ale i pro běžné opravy a údržbu.

Diisokyanáty jsou přitom obsaženy ve velmi často používaných výrobcích na bázi polyuretanu:

  • PU montážní pěny,
  • PU lepidla a tmely
  • penetrační nátěry,
  • nátěrové hmoty,
  • apod.

Povinnost vyplývá z přímo účinného NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1149 ze dne 3. srpna 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o diisokyanáty

Problémem je používání výrobků, obsahujících diisokyanáty na dočasných pracovištích – zejména ve stavebnictví. Zde není zpravidla možné dodržet prostorové požadavky, odvětrávání apod. Přestože se jedná o krátkodobé práce, může i při nich dojít k významné inhalační a dermální expozici pracovníka.

Zjišťování reálných koncentrací v pracovním ovzduší je velmi obtížné až nemožné. Zde hrají významnou roli preventivní opatření (odvětrávání, používání OOPP…) a především informace poskytované pracovníkům.

Škodlivé účinky

Podle Nařízení ES  1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí se jedná o látky, které mají:

  1. senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1, které mohou vést k astmatu z povolání.
  2. senzibilizující účinky na kůži kategorie 1.

Diisokyanáty jsou povaţovány za silné alergeny. Mohou způsobovat kontaktní dermatitidu, typické projevy alergické rýmy, ale zejména jsou po dlouhé expozici příčinou vzniku alergického bronchiálního astmatu. Astma vyvolané diisokyanáty se stalo významnou příčinou profesionálních onemocnění v polyuretanovém průmyslu.

Diisokyanáty mají místní dráždivý účinek, to je způsobeno reakcí mezi vysoce reaktivními isokyanátovými skupinami a bílkovinami. To může v mezním případě vést až k odemření tkáně. Jedná se o dráždivý až toxický účinek na kůži se zarudnutím a vznikem toxitcé kontaktní dermatitidy.

Při kontaktu dochází k výraznému dráždění očí až s možností vzniku zánětu rohovky.

Jako hlavní biologický účinek se ale jeví jejich schopnost vyvolávat alergickou reakci. Reakce s keratinem obsaženým v buňkách dýchacích cest může vést k senzibilizaci dýchacího ústrojí.

I jednorázová expozice může být škodlivá. Například jednorázová expozice s vysokou koncentrací toluendiisokyanátu může vyvola akutní toxickou bronchitidu s obstrukčními dýchacími obtížemi včetně snížení výměny plynů v plicích. Po ukončení expozice se ale může daný stav zcela upravit.Rozhodující je celková dávka, nikoliv koncentrace či doba expozice. Zdá se, že právě určitá dávka diisokyanátu přijatá dermální expozicí, můţe u citlivých osob hrát zásadní roli v sensibilizaci a po dalších i třeba zcela minimálních inhalačních expozicích vést k rozvoji bronchiálního astmatu.

Vytvrzené polyuretany nemají u člověka negativní účinky na zdraví – nedráždí kůži ani nesezzibilují.

(2010,disertační práce Možnosti hodnocení profesionální expozice toluendiisokyanátu, Ivan Kučera)

Výjimka pro používání diisokyanátů

Diisokyanáty se nesmí používat s výjimkou kdy:

  • obsahují méně než 0,1 hmotnostního % diisokyanátu,
  • zaměstnavatel zajistí odbornou přípravu pracovníků v rozsahu stanoveném v příloze XVII nařízení ES č. 1907/2006. Informace potřebné ke školení zajišťuje výrobce, nebo ten, kdo uvádí výrobek na trh.

Ochranná opatření zaměstnavatel

  • Zákaz používání a nahrazení látek, které obsahují více než 0,1 % diisokyanátu
  • Kombinace technických a organizačních preventivních opatření.
  • Opatření pro mimořádný únik neb zvýšenou expozici.
  • Odbornou přípravu tj. školení pracovníků, kteří manipulují s diisokyanáty nebo na tyto úkoly dohlížejí. Přístup ke školení by měl zajišťovat ten, kdo látky a výrobky obsahující diisokyanáty vyrábí nebo uvádí na trh.

Ochranná opatření výrobce nebo toho, kdo látku uvádí na trh

Výrobce nebo ten, kdo uvádí výrobek na trh po 24.2 2022 může uvést na trh látku, která obsahuje více než 0,1 hmotnostního % diisokyanátu pouze pokud:

  • zajistí, aby příjemce látky dostal informace potřebné ke školení pracovníků, kteří používají diisokyanáty,
  • uvede na obalu: „Ode dne 24. srpna 2023 se pro průmyslové nebo profesionální použití vyžaduje odpovídající odborná příprava.“

Odborná příprava pro práci s diisokyanáty

Odbornou přípravu zajišťuje odborně způsobilá osoba v prevenci rizik podle § 9 zák. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Rozsah odborné přípravy stanoví příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006.

Základní obsah pro pro veškeré průmyslové a profesionální použití diisokyanátů

Obsah:

  1. Chemie diisokyanátů.
  2. Nebezpečí toxicity (včetně akutní toxicity).
  3. Expozice diisokyanátům.
  4. Limitních hodnot expozice na pracovišti.
  5. Způsobu, jakým se může senzibilizace vyvíjet.
  6. Zápachu jakožto indikace nebezpečí.
  7. Významu volatility jakožto rizika.
  8. Viskozity, teploty a molekulové hmotnosti diisokyanátů.
  9. Osobní hygieny.
  10. Potřebných osobních ochranných prostředků, včetně praktických instrukcí pro jejich správné použití, a jejich omezení.
  11. Rizika dermálního kontaktu a inhalační expozice.
  12. Rizika ve vztahu k použitému postupu aplikace.
  13. Režimu ochrany kůže a dýchacích cest.
  14. Ventilace.
  15. Čištění, úniků, údržby.
  16. Odstraňování prázdných obalů.
  17. Ochrany ostatních přítomných osob.
  18. Určení kritických fází nakládání.
  19. (Případně) zvláštních vnitrostátních systémů kódování.
  20. Bezpečnosti na základě chování.

B pro způsoby aplikace:

  • Manipulace s otevřenými směsmi při teplotě okolí (včetně pěnových tunelů).
  • Stříkání ve větrané kabině.
  • Aplikace válečkem.
  • Aplikace štětcem.
  • Aplikace máčením a poléváním.
  • Mechanické následné zpracování (např. řezání) ne zcela ošetřených vychladlých předmětů.
  • Čištění a odpad.
  • Jakékoli jiné použití s podobnou expozicí dermální a/nebo inhalační cestou.

Obsah:

  • Dalších aspektů na základě chování.
  • Údržby.
  • Řízení změn.
  • Vyhodnocení stávajících bezpečnostních pokynů.
  • Rizika ve vztahu k použitému postupu aplikace.

C pro způsob aplikace:

  • Nakládání s neúplně ošetřenými předměty (např. čerstvě ošetřenými, ještě teplými).
  • Aplikace ve slévárenství.
  • Údržba a opravy, které vyžadují přístup k vybavení.
  • Otevřené zpracování teplých nebo horkých přípravků (> 45 °C).
  • Stříkání v otevřeném prostoru, s omezenou nebo pouze přírodní ventilací (zahrnuje velké průmyslové haly), a vysoce energetické stříkání (např. pěny, elastomery).
  • A jakékoli jiné použití s podobnou expozicí dermální a/nebo inhalační cestou.

Obsah:

  • Veškerých dalších osvědčení potřebných pro specifická použití, na něž se vztahuje.
  • Stříkání mimo postřikovací kabinu.
  • Otevřeného zpracování horkých nebo teplých přípravků (> 45 °C).

Kategorizace prací

Čl.2  vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Pro chemické látky s H větou o nebezpečnosti H334 nebo H317 se při jejich zařazování do kategorie postupuje individuálně na základě hodnocení jejich toxikologických vlastností, jejich cest vstupu do organismu a jejich míry expozice.

Do druhé kategorie se zařazuje práce, při níž jsou pracovníci exponováni chemickou látkou s H větou H334 nebo H317, pokud práce s nimi nenáleží podle výsledků komplexního hodnocení expozice osob do kategorie vyšší.

  • H334 Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže.
  • H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci.

Pro měření koncentrace se používá měření v dýchací zóně. Dermální expozice měřitelná není. Je vhodné ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb používat biologické monitorování přítomností diisokyanátů v moči nebo krvi.

Zdravotní prohlídky

  1. Práce s isokyanáty představuje profesní riziko podle čl. 2.21. části II, přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče
  2. Zdravotní prohlídka se provede poprvé za 3 měsíce po nástupu k výkonu práce a dále 1x za 12 měsíců.

Mladiství a diisokyanáty

Mladistvým zaměstnancům jsou zakázány práce s chemickými látkami se standardními větami nebezpečnosti H317 a H334 tj. diisokyanáty.

OOPP pro práci s diisokyanáty

Pro chemickou látku nebo směs:

  • která se vstřebává kůží nebo sliznicemi nebo
  • je dráždivá nebo
  • má senzibilizující účinek na kůži,

musí být zaměstnanec vybaven vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky OOPP.

OOPP jsou uvedeny v oddílu 8 bezpečnostního listu: Omezování expozice/osobní ochranné prostředky.

Větrání při práci s diisokyanáty

Při práci s diisokyanáty musí být zajištěno dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje u a uplatněna technická a technologická opatření, která napomáhají ke snížení úrovně chemické látky v pracovním ovzduší.

Nucené větrání

  • Chemické látky a prach musí být, pokud to technicky možné, zachyceny přímo u zdroje. K tomu slouží zakrytí zdroje nebo vybavení místním odsáváním.
  • Místní odsávání musí být v provozu souběžně s technickými výrobními zařízeními a musí být zajištěno tak, aby při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno i technické výrobní zařízení.
  • U zdrojů škodlivin musí být místní odsávání vybaveno sacím nebo hermetizačním nástavcem, například skříní nebo kapotou, které zabrání šíření chemických látek a prachu do pracovního ovzduší.
  • Vývody odváděného vzduchu do venkovního prostoru musí být umístěny tak, aby nedocházelo k zpětnému nasávání chemických látek a prachu do prostoru pracoviště větracím zařízením.
  • Pokud se odvádí vzduch do venkovního prostoru, musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu, který splňuje požadavky na mikroklimatické podmínky a tlakové poměry ve větraném prostoru.
  • Přiváděný vzduch nesmí negativně ovlivňovat kvalitu pracovního ovzduší.

§ 42 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Kontrolní checklist – práce s diisokyanáty

Podcast

Podcast: Diisokyanáty – implementace změn do systému BOZP v podniku

Právní předpisy

  1. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1149 ze dne 3. srpna 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o diisokyanáty.
  2. Čl.2  vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
  3. Čl. 2.21. části II, přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče
  4. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci