Do 1.11.2025 platilo , že zaměstnavatel (fyzická osoba) může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti a zaměstnává nejvýše 25 zaměstnanců (dále jen „zaměstnavatel“). Rozsah ani obsah „potřebných znalostí“ nebyl stanoven (§ 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.).
K podstatné změně dochází novelou zákon č. 318/2025 Sb., která je účinná od 1. 11. 2025. Nové znění § 9 odst. 3 písm. a) je následující:
Zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu znalosti, které odpovídají požadavkům zkoušky z odborné způsobilosti podle § 10 odst. 1 v rozsahu odpovídajícím odbornému nebo profesnímu zaměření činnosti zaměstnavatele.
Definice prevence rizik:
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
§ 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce
Jaký rozsah znalostí by tedy měl zaměstnavatel mít? Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb., stanoví zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 9 zákona:
- znalost právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
- znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
- znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání,
- dovednost při prevenci rizik spočívající v posouzení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně zpracování stanovené dokumentace,
- používání, evidence a kontroly,
- dovednost při vedení seznamu smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby při zajišťování úkolů v prevenci rizik.
Jakým způsobem budou tyto znalosti v praxi prověřovány, není v současnosti jednoznačně stanoveno; bude záležet na tom, jak k tomu v konkrétních případech přistoupí orgány inspekce práce (OIP).