Práškové hasicí přístroje jsou určeny pro hašení požárů třídy A (pevných látek), třídy B (kapalných látek) a třídy C (plynných látek).

Hasicí prášky rozdělujeme na univerzální (třída ABCD) a speciální (BC).

Hasební efekt se u plamenného hoření zakládá na přerušení reakce hoření (antikatalitycký). Prášky univerzální při delším setrvání v pásmu hoření vytváří na povrchu pevných látek škraloup, který zaplní póry a brání přístupu vzduchu.

Druhy hasicích prášků:

  • prášky BC – vhodné pro hašení požárů hořlavých kapalin a plynů. Nevýhodou je, že nemají chladící účinek – nebezpečí opětovného vzplanutí požáru. Lze předcházet kombinovaným nasazením prášku a pěny, kdy prášek srazí plameny a pěna brání zpětnému vzplanutí.
  • prášky ABCD – vhodné pro hašení požárů tuhých látek, kapalin, plynů a některých kovů,
  • prášky hasící kovy – speciální druhy prášků určené pro hašení alkalických kovů (sodíku, draslíku), kovů alkalických zemin (hořčíku, hliníku), uranu, thoria, baryum, zirkon – tyto prášky při zásahu reagují s hořícími kovy a vytvářejí taveniny solí.

Účinek prášků je závislý na taktice požárního zásahu, meteorologických podmínkách (silný vítr), hustotě práškového oblaku, tlakových poměrech, za kterých prášek dosáhne ohniska požáru.

Prášky jsou vhodné pro prostorové nasazení, např. při požárech hořlavých kapalin, plynů, ale i tuhých látek. Prášek jako hasební látka je vhodným prostředkem při likvidaci požárů na letištích, při těžbě zemního plynu, při požárů v hornictví, lesních požárů, v knihovnách, archivech apod.

Hasicí prášek se nesmí používat v telefonních ústřednách, elektrických rozvodnách a místnostech, kde jsou přístroje citlivé na prach, citlivá elektronická zařízení apod.