Agentury práce a pracovněprávní předpisy

26. 09. 2012

Novinky

Vývoj trendů v porušování pracovněprávních předpisů agenturami práce

Zdroj Státní úřad inspekce práce
Autor: Ing. Igor Delinčák, inspektor
Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj

Vývoj trendů v porušování pracovněprávních předpisů agenturami práce

K hlavním úkolům kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce patří již od roku
2007 kontrola dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce a jejich
uživateli. Od 1. 10. 2004, kdy bylo do českého právního řádu zavedeno agenturní
zaměstnávání a pronájem pracovní síly začal být státem výrazněji regulován, prošel i
charakter a způsob porušování pracovněprávních předpisů agenturami práce určitým
vývojem. Tento vývoj byl podmíněn zpřísňováním právní úpravy, zintenzivňováním
kontrolní činnosti ze strany státu a výrazným vzestupem počtu subjektů poskytujících
pronájem pracovní síly a tím i vytvářením tvrdšího a bezohlednějšího konkurenčního
prostředí v této sféře podnikání.

Základními pracovněprávními předpisy upravujícími agenturní zaměstnávání je
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, hlavně v ustanoveních § 307a až § 309 a
dále zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v § 14 a § 58 až § 66. V současnosti je
kontrola dodržování povinností vyplývajících z těchto právních předpisů v oblasti
agenturního zaměstnávání plně v kompetenci orgánů inspekce práce.

Zjištěná porušení pracovněprávních předpisů při agenturním zaměstnávání lze
rozdělit do čtyř základních skupin:
Jednak to jsou běžná porušení vyskytující se u všech zaměstnavatelů. Do této
skupiny spadají porušení související se vznikem, změnami a skončením pracovního
poměru, odměňováním, pracovní dobou apod. V některých případech, hlavně
v oblasti pracovní doby, je kromě agentury práce za tato porušení odpovědný také
uživatel, který podle § 309 odst.1 zákoníku práce práci agenturního zaměstnance
organizuje a řídí. Porušení z této skupiny se za celou dobu provádění kontrol
agenturního zaměstnávání, co do charakteru a četnosti, nemění a nevymykají se
běžnému průměru zjišťovanému u ostatních zaměstnavatelů.

Druhou skupinu tvoří formální porušení, většinou nemající vliv na pracovní a mzdové
podmínky přidělovaných zaměstnanců. Velkou část těchto porušení tvoří absence
dohod o dočasném přidělení zaměstnance nebo písemného pokynu k dočasnému
přidělení, příp. absence jejich podstatných náležitostí. Svou závažností se z této
skupiny vymyká absence uvedení pracovních a mzdových podmínek srovnatelných
zaměstnanců, a to hlavně ve spojení se skutečně zjištěným nerovným zacházením.
V této skupině dochází ke snižování počtu zjištěných porušení, což lze určitě také
přičíst zvýšené intenzitě kontrol ze strany inspektorátů práce a jejich preventivním
důsledkům.

Další skupinu představují závažná porušení mající vliv na podmínky zaměstnanců.
K těm nejzávažnějším patří horší mzdové a pracovní podmínky agenturních
zaměstnanců ve srovnání se srovnatelnými zaměstnanci uživatele a přidělování
zaměstnanců k uživateli na základě dohody o provedení práce (DOPP). Se
zvyšováním konkurenčního prostředí v oblasti agenturního zaměstnávání se co do
charakteru, četnosti a závažnosti výrazně zhoršuje situace v oblasti horších
podmínek agenturních zaměstnanců. Uvedené porušení je hlavním prostředkem
snižování nákladů agentury za současného zachování zisku, a tím i prostředkem
nekalé konkurence vůči agenturám, které zákon ctí. Případů přidělování
zaměstnanců na základě DOPP naopak výrazně ubylo.

Poslední skupinou jsou skrytá porušení odporující základním zásadám
pracovněprávních vztahů a dobrým mravům, která se často pohybují až na hraně
trestní odpovědnosti. Jedná se o praktiky, které často zneužívají nedostatečnou
právní úpravu a jsou prostředky inspekce práce velmi obtížně zjistitelné a
postihnutelné. Patří sem např. zkreslování evidence pracovní doby, falšovánídokladů, zneužívání neplaceného volna, zneužívání nekolidujícího zaměstnání za
předchozí právní úpravy, finanční postihy v hotovosti, srážky za fiktivní plnění ve
prospěch třetích osob, účelové vytváření agentur majetkově propojených
s uživatelem, např. se záměrem obcházet pravidla pro přesčasovou práci, nepřetržitý
odpočinek mezi směnami a v týdnu apod.