Přenosné hasící přístroje jsou určeny pro prvotní protipožární zásah tj. pro hašení začínajícího požáru.

Hasicí přístroj je nádoba naplněná hasivem a opatřená zařízením, kterým se přístoj uvádí v činnost. Hasivo se samočinně vytlačuje z nádoby trvalým tlakem z vložené patrony či láhve nebo tlakem vyvinutým chemickou reakcí. Podle § 4, odst.2, písm. a) Vyhlášky č.246/2001 Sb. jsou považovány za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují

Stanovení typů a množství hasících přístrojů

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (firmy), které provozují činnost nebo jsou vlastníky objektů, u nichž zahájení činnosti nebo užívání objektu podléhá stavebnímu řízení, obstarávají, zabezpečují a instalují věcné prostředky požární ochrany v množství a druzích, které jsou uvedeny v technickém řešení zabezpečení požární ochrany, resp. posouzení požárního nebezpečí .
V objektech nebo zařízeních, kde nelze počet a druhy hasicích přístrojů prokázat technickým řešením požární ochrany nebo jiným způsobem, se instalují počty přenosných hasicích přístrojů minimálně:

  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejm. organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím),
  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo látek předcházejících do kapalného stavu),
  • pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasící schopnosti, instaluje se 1 přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 6 kg hasicí prášek nebo 6 kg halon nebo 5 kg CO2 nebo 9 litrů vodního roztoku pěnidla.

Tabulka doby minimální činnosti hasicího přístroje daného typu o hasební schopnosti

Rodinné domy, bytové domy, ubytovací zařízení, garáže apod. zkolaudované po 1.7.2008 musí být vybaveny přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností min. 34A . Tuto povinnost stanoví Vyhláška č. 23/2008 Sb.,o technických podmínkách požární ochrany staveb_

Použití hasících přístrojů

Pro označení použití hasicího přístroje na štítku přístroje se používá označení třídy požáru .

Umístění hasicích přístrojů

 
Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Kontroly a revize hasicích přístrojů

Kontrola hasicích přístrojů

Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce:

  • po každém jeho použití,
  • vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození),
  • nejméně 1 x za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší,
  • první kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.

Periodická zkouška

Periodická zkouška je součástí údržby hasicích přístrojů. Provádí se u:

  • vodních a pěnových 1 x za 3 roky,
  • ostatních 1 x za 5 let.

Více informací

Druhy hasicích přístrojů

Legislativa