Základní povinnosti organizací

Legislativa:

• Zákon č. 133/ 1985 Sb. Zákon České národní rady o požární ochraně
• Vyhláška č. 246/2001Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci.)

Shodné povinnosti provozovatelů činností všech tří kategorií činností:

Jak již bylo uvedeno, všichni provozovatelé činností, tj. všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní určitý rozsah povinností, který se odlišuje podle míry
požárního nebezpečí. Činnosti bez zvýšeného nebezpečí požáru jsou činnostmi, které mají
z hlediska zákona o požární ochraně nejmenší rozsah stanovených povinností. Tyto povinnosti jsou uvedeny zejména v § 5 zákona o požární ochraně, přičemž tyto povinnosti
zabezpečují i provozovatelé činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým
požárním nebezpečím.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou ve smyslu § 5 a § 7 zákona o požární
ochraně povinny:

a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu.
U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy

Zde je nutné upozornit na názvosloví věcných prostředků požární ochrany, požárně bezpečnostních zařízení a požární techniky, které je nově vymezeno v § 2 a § 4 vyhlášky o požární prevenci. Došlo k významnému rozšíření druhů zařízení, která jsou ve výše uvedených pojmech obsažena. Mezi požárně bezpečnostní zařízení patří nejenom zařízení pro
požární signalizaci – elektrická požární signalizace, ale také např. zařízení pro únik osob při
požáru – nouzové osvětlení, funkční vybavení dveří nebo zařízení pro omezení šíření požáru –
např. požární uzávěry otvorů a další.

Potřebné množství a druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace, ověřené stavebním úřadem podle zvláštního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu. Není-li k dispozici uvedená dokumentace, postupuje se dle požadavků stanovených vyhláškou o požární prevenci- zejména stanovením určitého počtu věcných prostředků požární ochrany na plochu – § 2 odst. 5. Zdůrazňujeme, že takto postupujeme při posuzování činností bez zvýšeného požárního nebezpečí. U činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím mohou být stanovené počty rozšířeny např. na základě schválené dokumentace požární ochrany.

Správně určit požárně bezpečnostní zařízení s ohledem na jejich nové vymezení je důležité pro zajištění jejich provozuschopnosti. Kontrola provozuschopnosti se provádí jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace nestanoví lhůty kratší, a prokazuje se dokladem o kontrole provozuschopnosti – viz § 7 vyhlášky o požární prevenci. Přičemž nezáleží na tom, zda bylo požárně bezpečnostní zařízení instalováno nad rámec požadavků platných předpisů. Důležité je, že bylo instalováno. U některých požárně bezpečnostních zařízení jsou předepsány podrobnější požadavky na obsah kontroly a oprávnění osoby, která kontrolu provádí (elektrická požární signalizace), u některých toto stanoveno není (požární dveře apod.). Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí být tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačena.Provozovatel provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.

Provozuschopnost hasicích přístrojů se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek, stanovených vyhláškou o požární prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury. Kontrola se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti a nejméně 1x za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nestanoví pro některé případy instalací (např. v agresivním prostředí) lhůty kratší. Nezbytné náležitosti dokladu o provedené kontrole hasicího přístroje jsou uvedeny v § 9 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci.

b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

Podrobnosti jsou uvedeny zejména v § 11 vyhlášky o požární prevenci.
Podmínkami pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních a popřípadě i technických opatření, umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací. K tomu je zapotřebí:

• zřetelně označit číslo tísňového volání (150 hasiči, 112, 155 zdravotnická záchranná služby, 158 Policie ČR),
• umožnit přístup ke spojovacím prostředkům (zabezpečení jejich provozuschopnosti a použitelnosti pro účely tísňového volání),
• dodržovat trvale průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody, určeným pro hašení;zajištění této povinnosti je značně problematické zejména v obytné zástavbě, kdy parkující motorová vozidla zcela znemožňují příjezd zasahujících vozidel,
• provést značení a umožnění použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů; nástupní plocha slouží k nástupu požárních jednotek a požární techniky k protipožárnímu zásahu, požární výtah zajišťuje rychlou dopravu požárních jednotek a požární techniky do všech podlaží objektu – jeho provoz musí být po stanovenou dobu v průběhu požáru bezpečný,
• zajistit trvalou použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,
• označit rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu,uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.

K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a provedení záchranných prací zajišťují
právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby:

• byly označeny nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,
• byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
• chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem, zvyšujícím požární riziko.

Úniková cesta je komunikace, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo z její části ohrožené požárem na volné prostranství, popřípadě přístup požárních jednotek.
Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor, vedoucí k východu na volné prostranství, tvořící samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení a zařízení jsou dány normovými hodnotami (například z hlediska použitých stavebních hmot, požární odolnosti stavebních konstrukcí, způsobu větrání těchto prostorů).

c) dodržovat technické podmínky a návody, vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností,

d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy,
zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých
se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,

e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární
ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně
a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,

Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností, stanovených
předpisy o požární ochraně. Jejich předmětem je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární
ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsob dodržování podmínek
požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy
o požární ochraně.

Provedení preventivní požární hlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popř. jiným
prokazatelným způsobem a záznam musí být sepsán bezprostředně po provedení preventivní
požární prohlídky. Podrobnosti k záznamu o preventivní požární prohlídce jsou uvedeny
v § 12 vyhlášky o požární prevenci.

U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně tři osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popř. v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností.
V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí
se preventivní požární prohlídky provádějí ve lhůtě nejméně jednou za rok.

U činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické
osoby tyto činnosti provádějí.
V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím,
se preventivní požární prohlídky provádějí ve lhůtě nejméně jednou za 6 měsíců.
V objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím
se preventivní požární prohlídky provádějí ve lhůtě nejméně jednou za 3 měsíce.
Systém provádění preventivních požárních prohlídek, včetně zkrácení uvedených lhůt a způsobu vedení záznamů, lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou za základně stanovení podmínek požární bezpečnosti.

f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace, vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu se zákonem o požární ochraně a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,

Při požární kontrole může být kontrolována požární ochrana v celém rozsahu zákonných povinností – komplexní kontrola nebo částečně v rozsahu, který si určí orgán státního požárního dozoru – tematická kontrola. Odstranění nedostatků zjištěných při komplexní nebo tematické kontrole se kontroluje v rámci kontrolní dohlídky (§ 45 vyhlášky o požární prevenci). Povinnost oznámit požární kontrolu je upravena zákonem o požární ochraně pouze v případě komplexní kontroly. V ostatních případech není orgán státního požární dozoru povinen svou kontrolu předem oznamovat.

Z požárních kontrol se vyhotovuje zápis, který se projednává se statutárním zástupcem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, který je povinen podat orgánu státního požárního dozoru písemnou zprávu o odstranění závad
uvedených v zápise z požární kontroly ve stanoveném termínu.

Za porušení každé povinnosti, stanovené zákonem o požární ochraně, může být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč, respektive 10 000 000 Kč za zrušení jednotky požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 76 zákona o požární ochraně). Za opětovné porušení povinnosti, za kterou byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku.
Uložení pokuty nezbavuje právnickou nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit
závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty zůstává nedotčena odpovědnost za způsobenou škodu a postih zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.

Hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor je oprávněn vyloučit věc z užívání, zastavit činnost nebo zastavit provoz. Užívat věc, obnovit provoz nebo činnost lze až po odstranění nedostatků a jen s písemným souhlasem orgánu státního požárního dozoru, který ve výše uvedených věcech rozhodl (§ 36 zákona o požární ochraně).

g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky
nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského
záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo
v prostorách, které vlastní nebo užívají,

i) právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této
činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek
na volném prostranství, včetně navrhovaných opatření, jsou povinny předem
oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat,

j) vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat
v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody
pro hašení požárů,

k) vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než
50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad
rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích
a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti a potřebným množstvím sil
a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle
zvláštního zákona.

Shodné povinnosti provozovatelů činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím

Ve smyslu zejména § 6, § 13, § 15, a § 16 zákona o požární ochraně jsou právnické osoby
a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím dále povinny:

a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí
provozované činnosti,

b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti
provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li
podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny
zvláštním právním předpisem,

Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím je uveden zejména v § 15 vyhlášky o požární prevenci.
Podmínky požární bezpečnosti se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární
ochrany uvedených v § 27 vyhlášky o požární prevenci.
Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto
požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky.

c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebovýrobcem zařízení,

d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob
pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických
zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy, a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,

e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku,

f) zřídit preventivní požární hlídku v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným/vysokým požárním nebezpečím a v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje nebo obecně závazná vyhláška obce,

g) zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární
bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem,

h) zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu
zaměstnanců, zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany,

Povinnosti provozovatelů činností s vysokým požárním nebezpečím

Ve smyslu § 6a zákona o požární ochraně jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

Posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím ve smyslu § 4
odst. 3 písm. a) až e) zákona o požární ochraně se považují za posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím ve smyslu platného zákona o požární ochraně. Ostatní posouzení požárního nebezpečí, schválená podle dříve platné právní úpravy, se za posouzení požárního nebezpečí nepovažují (§ 98 odst. 3 zákona o požární ochraně).

Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím je uveden
v § 16 vyhlášky o požární prevenci.

Posouzení požárního nebezpečí je dokumentací požární ochrany ve smyslu § 29 vyhlášky
o požární prevenci.

Posouzení požárního nebezpečí obsahuje:

• zajištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru, včetně popisu jeho možných následků,
• stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,
• návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.

Posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím se předkládá
ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti.
Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního nebezpečí, předložené ke schválení, vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí jej předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto
posouzení schválí bez zbytečného odkladu.
Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti zakládající povinnost
zpracovat posouzení požárního nebezpečí, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru
a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.
Opatření a lhůty, vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí, jsou
právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit.
Osoba, zpracovávající posouzení požárního nebezpečí, je odpovědná za věcnou a formální
správnost zpracované dokumentace.