Psychická zátěž

Dle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazujeme do 3 kategorií. Podmínky ochrany zdraví při práci s psychickou zátěží stanovuje Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Prací s psychickou zátěží se rozumí práce:

Kategorie druhá

Do druhé kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu,

  • ve vnuceném pracovním tempu,
  • spojená s monotonií, nebo
  • vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu.

Kategorie třetí

Do třetí kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu,

  • při níž je osoba zároveň souběžně exponována všem faktorům uvedených pro druhou kategorii, nebo
  • pouze v noční směně.

Hodnocení zdravotního rizika Hodnocení zdravotního rizika

Minimální opatření k ochraně při práci Minimální opatření k ochraně při práci

Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se člení na:

  • pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu,
  • úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů.

Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance.

Za práci v noční době se považuje práce vykonávaná po dobu alespoň 3 hodin mezi 22. a 6. hodinou.

Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích.

Při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže se zjišťuje zdroj jejího vzniku a hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou k jejímu vzniku.

  • prioritní je, je-li to možné, snížit zátěž technickými úpravami pracovních prostředků, pracovišť či pracovních metod,
  • ergonomická úprava pracovního místa,
  • dobrá organizace práce – zejména jde o zlepšení způsobu činnosti pracovníků např. střídáním různých činností a rotací pracovníků,
  • režim práce a odpočinku  – zařazování vhodných oddechových přestávek, které mohou zamezit nárůstu únavy a poklesu pracovní výkonnosti, vhodná rotace směn,
  • omezení přesčasové práce a práce v dlouhých směnách,
  • zvýšení počtu pracovníků v případě, že není možné jiným způsobem nepřiměřené zátěži zabránit,
  • výběr pracovníků na exponovaná pracovní místa podle psychologických kritérií,
  • zvýšená lékařská péče o pracující,
  • dostatečný zácvik nových pracovníků nebo při zařazování nových úkolů,
  • vzájemná poskytování informací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
  • práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.