Představuje odhad rizika na základě určení jeho prvků s přihlédnutím ke všem hlediskům.

Analýza rizika zahrnuje posouzení komplexu kritérií, která mohou ovlivňovat bezpečnost a spolehlivost člověka při výkonu práce. Jedná se o:

  • hygienická a bezpečnostní kritéria – určují nezbytné podmínky pro neškodnou a bezpečnou práci a vylučující jeho zdravotní poškození,
  • antropometrická kritéria – určují nezbytné podmínky pro rozměrové a prostorové řešení pracovišť,
  • fyziologická kritéria – určují nezbytné podmínky pro optimální využití fyzické kapacity člověka,
  • psychologická kritéria – určují nezbytné podmínky pro optimální využití smyslové a mentální výkonnosti člověka a podmínky pro optimální postoj a zainteresovanost člověka na výkonu práce
  • estetická kritéria – určují nezbytné podmínky pro estetická řešení pracovišť,
  • integrální kritéria – určují nezbytné podmínky pro posouzení efektivnosti a chování člověka v pracovním procesu.

Analýza rizik může být:

  • kvalitativní – při hodnocení se používá slovní vyjádření různého stupně pravděpodobnosti a důsledků. Využít ji lze především v jednoduchých provozech nebo pokud chybí číselné údaje pro kvantitativní hodnocení,
  • semikvantitativní – hodnocení používá kvalitativně popsané stupnice, které mají přiděleny číselné hodnoty, jejichž kombinací se určí míra rizika. Slouží jako východisko k bezpečnostním opatřením v provozu (např. bodová metoda),
  • kvantitativní – hodnocení používá numerické hodnoty pravděpodobnosti (1x za 100000 cyklů, 1 úraz na 100000 pracovníků apod.) a důsledku nežádoucího jevu (hodnota v korunách, stupeň poškození zdraví, apod.). Používá se při přísném a důsledném hodnocení rizik, hlavně při konstruování strojů, při používání nebezpečných látek apod.

Pro subjektivní stanovení pravděpodobnosti vzniku následků je třeba vzít v úvahu další aspekty:

  • počet exponovaných osob,
  • frekvenci a trvání expozice,
  • možnost selhání služeb (např. dodávky elektřiny, vody aj.),
  • možnost selhání zařízení, technických komponent a bezpečnostních zařízení,
  • expozici aerosolům a částicím,
  • ochranu zajišťovanou OOPP,
  • nebezpečné jednání (neúmyslné chyby, opomenutí a porušení předpisů a pracovních postupů) zaměstnanců, kteří nemusejí vědět o nebezpečí, nemusí mít znalosti, schopnosti, zkušenosti pro výkon činnosti, podcení riziko, podcení důležitost pracovních postupů pro bezpečnost apod.

Výsledkem analýzy rizika je stanovení míry jednotlivých rizik, reprezentovaných kombinací (součinem) závažnosti následků (N) a jeho pravděpodobnosti (P).