Oblast pracovněprávních vztahů je v současném období velmi ostře sledována ze strany státu a nedodržování povinností je tvrdě pokutováno.

Pracovněprávní vztahy jsou vztahy vznikající výkonem závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pracovněprávní vztahy jsou také vztahy kolektivní povahy mezi kolektivem zaměstnanců (zástupci zaměstnanců) a zaměstnavatelem.
Zaměstnancem je vždy fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Zaměstnavatelem může být jak fyzická osoba (např. živnostník), tak právnická osoba (obchodní společnost, družstvo, státní podnik, stát reprezentovaný organizační složkou státu, územní samosprávný celek, příspěvková organizace, občanské sdružení, nezisková organizace, politická strana)

Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky zaměstnanců, odměňování za práci, o poskytování jiných peněžitých a nepeněžitých plnění, o odbornou přípravu a příležitost postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je také zakázána jakákoliv diskriminace.

Základními pracovněprávními vztahy jsou:

  1. pracovní poměr,
  2. právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti)